OD ROKU 1994 ŘÍDÍME ROZVOJ BOHUMÍNA
MĚSTA S BUDOUCNOSTÍ
Silnou stranou už byla v období mezi světovými válkami. Myšlenkové působení ČSSD na občany bylo v meziválečném období dosti silné a samotná strana organizovala velkou část sympatizujících nejen přímo ve svých řadách, ale též prostřednictvím mimostranických organizací a svazů (v odborech, jednotách atd.). Vedle hlavního města měla ČSSD velmi dobré pozice také v Plzni a na Ostravsku, tedy i na Bohumínsku, jež tvoří organický celek ostravské průmyslové oblasti.
Zdá se, že nejobjektivnější měřítko pro posuzování pozice a vlivu nám podávají volební výsledky. První volby do poslanecké sněmovny a senátu v roce 1920 proběhly s vyloučením dvou krajů a několika dalších oblastí, mezi než náležel i kraj s volebním sídlem v Těšíně, který zahrnoval i okres bohumínský. Dle ústavy z roku 1920 měli občané těchto území volit poslance později, a to způsobem, který bude upraven nařizovací cestou. Bohumín byl v této přechodné době řízen správními komisaři. Do dubna 1926 vykonával tuto funkci v Bohumíně – městě sociální demokrat Jan Hodný.
Právě v této době dochází i na Bohumínsku k rozkolu uvnitř strany a k jejímu rozdělení na reformní sociální demokraty a komunisty. Organizační situace byla zvláště v době plebiscitu velmi nepříznivá, místní politické organizace nebyly v každé obcí a komunistická agitace koncem roku 1920 vrcholila.
I. župní sjezd sociální demokracie v červenci 1921 v Ostravě konstatoval ukončení diferenciačního procesu a vyzval politické organizace k odeslání dotazníků, které zjišťovaly stav organizací v těšínském kraji. II. slezský kraj (těšínský) zaznamenal 81 sociálně demokratických politických organizací a 6828 členů, 39 komunisticko politických organizací 4000 členy, což se muselo zákonitě projevit i ve volbách.
V průběhu dalších let docházelo stále častěji k oddalování postojů těchto dvou politických subjektů a prohlubující se propast mezi nimi zapříčinila spoustu nedorozumění. Nejmarkantněji se tento proces projevil ve volbách do závodních výborů bohumínských průmyslových podniků.
Jak se tedy tato strana profilovala v souvislosti se vznikem KSČ na Bohumínsku? V Hahnově rourovně se zpočátku vliv čs. Sociální demokracie udržoval, taktéž vliv národních socialistů, avšak od jara 1923 až do srpna 1924 obsazovali v závodní radě většinu komunisté, takže získali 525 hlasů a 7 mandátů proti 258 hlasům sociální demokracie, čímž rázně zredukovali možnosti reformních stran, a to i německých.
Jiná situace vládla v pudlovské drátovně. Tam roku 1923 zvítězila sociálně demokratická kandidátka a o dva roky později sociální demokraté získali dokonce sedm mandátů z jedenácti a komunisté jen dva. V Drátovně měli významné postavení i němečtí sociální demokraté.
V roce 1926 bylo v místní organizaci Bohumínského okresu, který sdružoval 11 obcí, celkem 390 členů sociální demokracie. Trvalou baštou sociální demokracie byl Starý Bohumín. Tam si sociální demokraté udržovali stabilní postavení a vhodnými koalicemi dokázali převýšit ostatní strany.
Jestliže bylo období let 1921 až 1925 etapou snižování počtu příznivců českých sociálních demokratů, následující čtyři roky do příštích parlamentních voleb byly příležitostí k oživení síly a získávání voličů. Posun ve volebních výsledcích přinesly třetí, na Bohumínsku druhé parlamentní volby, konané v říjnu 1929. Čeští sociální demokraté v nich oproti okresním volbám ztratili v průměru až 5 procent hlasů s výjimkou Starého Bohumína, kde se počtem 321 hlasu do poslanecké sněmovny a 265do senátu dostali na 1. místo. Historické dokumenty dokonce říkají, že velkou zásluhu na tomto výsledku měla intenzívní finanční i organizační pomoc senátora V. Johanise při výstavbě veřejné nemocnice.
Koncem roku 1929 vypukla světová hospodářská krize a pronikavě zasáhla také do hospodářského a politického života na Bohumínsku. Docházelo k poklesu výroby, k propouštění zaměstnanců podniků a k velké nezaměstnanosti. Tímto se zvýšil počet komunistů a nacionalistů v závodních výborech a značně zaktivizovalo fašistické hnut. Gajdova NDF si vytvořila pevné zázemí v Novém Bohumíně, Skřečoni a v Záblatí.
Nárůst vlivu a moci henleinovců se projevil také v okresních volbách, v nichž získali o 30 procent víc než jejich předchůdkyně. Čeští sociální demokraté naopak hodně ztratili a tím se posílila socialistická strana. K obratu došlo v době obecních voleb v červnu 1936, kdy opět sílící sociální demokraté (ve Starém Bohumíně získali 228 hlasů a 4 mandáty, socialisté 205 a 4, německé volební společenství 450 a 7 mandátů) přistoupili na návrh vytvořit společný orgán boje proti fašismu. A právě v těchto obecních volbách se podařilo v Bohumíně vytvořit jednotnou formu levicových stran s KSČ. Fronta ovšem znevýhodnila sociální demokraty a přisoudila jim až třetí místo v tomto hnutí.
Člen sociální strany Dr. Říha byl v červenci 1936 zvolen prvním českým starostou Starého Bohumína.
Sociální demokraté se v listopadu 1936 aktivně podíleli na ustanovení místního „akčního výboru pro organizaci míru cestou kolektivní bezpečnosti“, v jehož čele stanul již zmíněný starosta Dr. Říha. Za pozornost jistě stojí i spojení demokratických stran v roce 1938, které mělo za cíl získat převahu nad stranami SdP, Národního sjednocení, NOF a Svazu Poláků.
Z minulosti je zřejmé, oč sociální demokracii šlo. Její cíle vždy byly a stále jsou zaměřeny na člověka a jeho klidný a spokojený život.
Nahlédli jsme do historie dvacátých a třicátých let. Po válečných létech stačily dva roky k tomu, aby i sociální demokracie aktivně ovlivňovala politický život v jednotlivých částech města, v závodních radách.
Násilné sloučení v roce 1948 (na které přistoupila jedna třetina členské základny) ukončilo tak činnost sociální demokracie na řadu desítek let. Nebudeme se zabývat osudy, perzekucí sociálních demokratů v padesátých letech, ani později, po roce 1968. Otevřeme novou kapitolu, začínající rokem 1989, kdy jsme si „klíči na náměstích vyzvonili svobodu a lepší časy“. Nebylo to tak snadné a není dosud. Již v oněch pohnutých listopadových dnech 1989 byly činěny kroky k obnovení činnosti Československé strany sociálně demokratické. V našem městě to byl přítel Hubert Staníček, člen od roku 1933, který se podílel na ustavení jak základní, tak krajské a okresní organizace ČSSD. Jestli před válkou měla sociální demokracie v Bohumíně 390 členů, po jejím obnovení v roce 1989 to byla necelá dvacítka.
Do komunálních voleb v roce 1990 šla ČSSD v koalici „Moravskoslezský demokratický blok“, uzavřené s Hnutím za samosprávu Moravy a Slezska, ČSS, ČSL, SZ a ČSSD. I přes nevýhodné rozložení kandidátů na kandidátce, získala ČSSD 1 člena městského zastupitelstva a městské rady – přítele Karla Majkuse, středoškolského profesora, který byl oceňován a vážen především pro své uvážené lidské a spravedlivé názory.
Během funkčního období byl doplněn do městského zastupitelstva z koaliční kandidátky ještě Miloslav Šebesta. V prvém období se MO ČSSD v Bohumíně pokoušela pomoci na základě podnětů pracujících snížit dopady tzv. privatizace podniků Kavoz, Státní statek a dalších a poukazovala na rozprodeje výrobního zařízení.
Do komunálních voleb v roce 1994 se již Sociální demokracie v Bohumíně zapsala výraznějším písmem. Nebála se pro účast na kandidátce ČSSD získat nestraníky, osobnosti z různých oblastí, jako např. z Městského úřadu Ing. Petra Víchu (dnes starosta města), ze školství Mgr. Věru Palkovou (dnes místostarostka města), z největšího podniku ŽDB Ing. Alfréda Michalíka, Viléma Bannerta, ing. Antonína Krobota a ing. Karla Šateru (po volbách členové rady nebo zastupitelstva). Celým tímto obdobím, v podstatě od roku 1989, se táhne spolupráce ČSSD se STRANOU ZELENÝCH zejména s MUDr. Svatoplukem Němečkem. V roce 1996 přešli místní členové SZ do ČSSD.
Období 1994 až 2001 je slavnou kapitolou sociální demokracie na Bohumínsku. V komunálních volbách 1994 jsme získali 24,9 % hlasů, v zastupitelstvu bylo za ČSSD 6 zastupitelů, získali jsme post starosty i místostarosty (př. Petr Vícha a př. Věrka Palková). V komunálních volbách 1998 získala ČSSD v Bohumíně 47,61 % hlasů a celkem 11 míst v zastupitelstvu z 23 členů a opět post starosty i místostarosty (př. Petr Vícha a př. Věrka Palková). Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996 v okrese Karviná získala ČSSD 41,67 % hlasů, v Bohumíně pak 41,33 % hlasů. V mimořádných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998 získala ČSSD v okrese Karviná 46,90 % hlasů a v Bohumíně pak 46,96 % hlasů. V senátních volbách 1996 byl za volební obvod 74 zvolen senátorem Ing. Alfréd Michalík z MO ČSSD Bohumín.
V komunálních volbách v roce 2002 získala MO ČSSD v Bohumíně více jak 61 % hlasů a celkem 16 míst v zastupitelstvu a samozřejmě post starosty i obou místostarostů (př. Petr Vícha, př. Věrka Palková a př.Josef Plášil). Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2002 získala ČSSD v Bohumíně 41,75 % hlasů a jako poslanec byl zvolen Ing. Alfréd Michalík z MO ČSSD Bohumín. Volební výsledek v komunálních volbách byl zcela mimořádný a u měst nad 10 tis. obyvatel v České republice zcela výjimečný. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 dalo hlas sociální demokracii v Bohumíně 47 % hlasů a opětovně byl zvolen poslancem do Poslanecké sněmovny PČR Ing. Alfréd Michalík.
Vrcholem uznání práce a pozic sociální demokracie na Bohumínsku pak samozřejmě byly 2 celostátní sjezdy ČSSD a to v roce 1995 a 1997. Bohumín byl vybrán pro své vynikající volební výsledky a aktivní zapojení Bohumínských sociálních demokratů do politického dění v ČSSD i celé České republice. Výsledky voleb v létech 1998 až 2006 byly v Bohumíně ještě lepší a prakticky zajišťovaly konání sjezdu v Bohumíně, takže princip umísťování sjezdů v nejlepších volebních lokalitách byl opuštěn a šanci dostaly i jiná města v ČR.
Také poslední komunální volby, konané 20. a 21. října 2006 vyhrála v Bohumíně ČSSD, která získala od voličů 59,3 procenta hlasů. To nám zajistilo ve 23členném zastupitelstvu, stejně jako v předchozím volebním období, 16 křesel. Naše místní organizace tak obhájila své prvenství v komunálních volbách z roku 2002. Oba tyto volební výsledky jsou nejlepšími výsledky sociální demokracie v městech nad deset tisíc obyvatel v celé republice.
K doplnění vývoje MO ČSSD v Bohumíně po jejím obnovení v roce 1989 zbývá ještě doplnit pár údajů. Naše členská základna v roce 1989 činila necelých 20 členů, dnes má naše organizace má mezi 90 - 100 členy a patří k největším v okrese Karviná. Ve vedení MO ČSSD v Bohumíně se za tuto dobu vystřídali př. Hubert Staníček, př. Miloš Šebesta, př. Ing. Josef Plášil a př. Ing. Alfréd Michalík. Od února 2007 je předsedou MO znovu př. Ing. Josef Plášil. Činnost místní organizace ČSSD v Bohumíně v současné době řídí patnáctičlenný výbor, o jehož struktuře se dočtete na jiném místě našeho webu.
Pozn.: Historické pohlednice jsou vlastnictvím klubu Historický kufr Bohumín – Jiří Spáčil.Děkujeme bohumínským voličům za důvěru a přízeň! Komunální volby v Bohumíně s velkým náskokem vyhrála ČSSD, které voliči dali 63,13 procenta hlasů. Druhé místo obsadila ODS (13,52 %), třetí skončila KSČM (9,99 %) a čtvrté místo obsadila TOP 09 (5,55 %). Další strany pětiprocentní hranici nepřesáhly. Volební účast v Bohumíně dosáhla 39,59 procent.
ČSSD získala 17 zastupitelských mandátů z 23. V novém zastupitelstvu zasedne: Petr Vícha, Věra Palková, Vojtěch Balcárek, Lumír Macura, Igor Bruzl, Kamila Smigová, Josef Plášil, Roman Honysz, Aleš Drobek, Vilém Bannert, Marie Neudertová, Jiří Knot, Svatopluk Němeček, Marcela Ciprichová, Yvona Placzková, Stanislav Musil, Petra Dudová.
Nejbližší schůze výboru MO ČSSD se koná 1.11. a 6.12.2010.
Členské schůze se v závěru roku konají 11.10. a 20.12.